Zdravím kolemjdoucí
Máme tu pátek, konec prvního týdne nového školního roku. A jelikož jsem vyhlásil #tematydne, bylo by vhodné abych sám nějaký ten příspěvek vložil.
Můj syn se do školy vysloveně i těšil. No jo, je mu teprve 7 let. Co já si ze školních let pamatuji, tak byl pro mě nástup do školy po prázdninách oprus. Jo - trochu jsem se těšil na spolužáky, ale to je tak všechno. Prázdniny vždy utekly jak voda. Ze začátku, v Červenci, to jsem si vždycky říkal, kolik to je času a co všechno podniknu. A ejhle, už tu bylo září.
Když jsem ze školy vyrostl, začal jsem to pociťovat jinak. Dlouhý čas jsem jezdíval do zaměstnání vlakem. Tak pro mě byl vždy zážitek překonávat změny jízdního řádu. Navíc ve vlaku přibyla dojíždějící mládež a chudák zmožený zaměstnanec po noční 12-ti hodinové směně si někdy najednou neměl kde sednout.
No a jako rodič - to je už kapitola sama pro sebe. Mezi první starosti o prázdninách patří starost - kam s ním.
Znovu zavést stereotyp z prázdninového režimu do školního, je taky zajímavé. Já jako rodič jsem zatím měl se synem první prázdniny. Tak se teprve uvidí, jak bude syn na tyto přechody reagovat.
Ale jinak jsou to věci které tak k životu patří. Jak mládě do školy obléci. Zorganizovat kroužky a aktivity. Popřemýšlet kdo ho do školy odvede. Co zas ve škole provede :-D
Do neděle zbývá pár dnů a tak mohu jen doufat, že můj příspěvek na #tematydne nebude samojediný.
Mám asi vždy při vyhlašování smůlu na téma....
